Jarní proměny (st II)
Jarní proměny (st II)
Zas přišlo to období
kdy po spánku se probouzíš
slunce tě zahřívá
vítr ještě chladí
jsi nahá a možná se stydíš
má dlań tě na dálku hladí
dnes už máš jiný šat
utkaný z jarních čar
zaříš nejradostnější zelení
sebevědomí se ti zvedá
stojíž vzpřímeně
zdravíš mne první
jak ten čas pádí
zdobí tě krásný háv
poskládán s bílých motýlků
svádíš mne svou vůní
jen nejsi sama
pylušky si s tebou hrají
koulí se slzičky z oblohy
trpytíš se ještě víc
jsi nádherná
tví křehcí okřídlenci odlétají
pod tíhou života
aby uvolnili místo
jdu i já
tak zase příště...Nešeřt
Komentáře (13)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Ano, to jsou přesně ty bílé, s lehkým nádechem dorůžova, květnové vločky... :-)
08.02.2019 20:04:33 | Dreamy
Ach, tahle báseň krásně pohladila... tak zase příště, prosím, ano?
Děkuji :-))
22.04.2017 07:50:39 | Helen Zaurak
Naopak,Tvůj komentář mě pohladil ve stylu básně,krásně jsi s ní splynula,děkuji.
22.04.2017 07:56:49 | Danger
umíme...:-)
21.04.2017 23:29:20 | zelená víla
Tak to jsem rád :-) protože znám většinou lidi ,kteří pořád někde spěchají...
21.04.2017 23:41:21 | Danger
...tak to je hřejivý obraz.....úplně to vidím....to je podle mého
gusta...zrovinka nedávno jsem Ty bílé "motýlky" viděla létat a sedat si
k zemi......jako snížek jarní.....jen ten chlad,ten jim bere bělobu
křidélek.......a pylušky?.....to je slovo,co šimrá u srdce.....Ji.
Krásně se měj,Dangu...
21.04.2017 21:23:45 | jitoush
Jé Jituš,děkuji za krásný komentář a máš pravdu,asi se bude opakovat minulý rok,meruňky a třešně,nic moc :-(
21.04.2017 21:25:55 | Danger