venku panuje slepota
je kolem nuly
sníh vodící hůl
líně se ticho tulí...pšššt
těším se na tebe
než nebe zahoří
budu blízko
snad tě uvidím...není to jisté
sluší ti vždy
šaty plné červánků
s bílošedou vlnou beránku
než se ukážeš celá...nalíčená
už tě cítím
zahřála jsi mne uvnitř
prosím obejmi
ach...polibek mi posíláš
zahalil tě šedý val
pavučina mraků
jiskříš a chceš jít dál
v boji si nádherná...né neodcházej
pár minut a jsi ukryta
pod nebeskými jezdci
marně tě hledám výš
smutný jsem víš...snad chviličku
Ale neboj,snad příště zazáříš,ja si počkám :-)
Krásně napsaná a fotka velmi pěkná.Také Tvoje dílo?
..ST..
19.01.2021 22:37:19 | Jaruška
ano, mám rád to co mohu zachytit...,buď barvami ,fotkou nebo slovem a rukami ...
Děkuji za vnímání.
04.02.2021 21:42:04 | Danger
mnohdy čekáme velký věci, trápíme se těmi předěly, kdy máme dojem, že právě tohle nepřichází... jak moc se pleteme, že... :-)
29.06.2018 23:15:32 | zelená víla
máš krásné lyrické básně jako bys je psal pro svou milou, to se mi líbí. :-)
13.04.2018 01:03:34 | Laika
Tak to jsi měl na té túře krásný doprovod! :)
10.03.2018 20:38:44 | AndreaM
ano měl,ono v zimě jsou východy slunce docela v dobrou hodinu,ale asi to znáš horalko :-)
10.03.2018 21:13:03 | Danger
Super...s napětím..až na to černé písmo, skoro jsem ho neviděla
01.03.2018 11:44:49 | JSJ
Děkuji za návštěvu,přiznávám,že to černé písmenko není moc vidět,ale byl to experiment,navíc se to prolíná s obsahem básně,světlo a tma...:-)
01.03.2018 20:52:20 | Danger