Když ve tmě zapraská
Když ve tmě zapraská
V probuzení do nočního zdání
že ve stínech sesychá
urousaná zášť
vzdouvá se pod vládou tmy
tužba dávná
steskem zavzdychá
ramena skleslá zakryje
světelný plášť.
Bdí těla
když v srdci blýská se
na den vnořený v kořenový hlas
buněčné záchvěvy spějí ku spáse
v proudnicích času víří vše
vystavené Lásce napospas.
Zrak pozorně se dovnitř stáčí
slyšet je úprk zdivočelých stád
nohy vrůstající v kyprost
s vděkem skotačí
zelené ruce mávají Slunci vstříc
konečně sytí se neukojitelný hlad.
Kdo otvírá,ten setká se.
Komentáře (22)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Já, já jsem princezna
spánkem vytvořená
jemná a záhadná
pohledem tříštivým
křičím a hořím
že jsem ničím..
Já, já jsem plamenitá ryba
divoká a záhadná
ve světě rybníka
ve kterém je dům
jsem strážce plamenného prahu
do kterého teče
jiný svět..
Já, já jsem hořící brána
bílá princezna
uvnitř moře
pohádka plynoucí
jako po nebi
záchranné lodě
pod nimi je svět
kterému se říká
všude..
Jak sova u cesty
princezna unavená
červená hvězda jasná
co okraj na rtech skrývá..
26.02.2019 01:23:01 | milík
...možná by si to měl dát do děl......nejen do komentu.....Ji./úsměv/
Je hezké,když jedno vyvolává druhé.....v komentech to nejspíše bude
jen pro mě......třeba by to rád zaznamenal i někdo jiný...../úsměv/
26.02.2019 16:22:32 | jitoush
......jejdanánky....ono už je to v dílech.....prve jsem si nevšimla...
...tož to je dobře......Ji./úsměv/
26.02.2019 16:31:59 | jitoush
Demidovichovův otevírák.. Á ja Jaj!!!
Zahrádkářka, žejo.
24.02.2019 03:35:24 | milík
...to mi "musíš"zevrubně vysvětlit.......co jako ta matematika....Ji./úsměv/
24.02.2019 19:55:37 | jitoush
Já v tom vidím strom..
07.01.2019 20:48:46 | Now
...propojení....vždyť jsme součástí......v tom uvědomění je velká síla
a tím touha neubližovat.......a neodcizovat se......Ji./úsměv/
08.01.2019 21:08:09 | jitoush
Tuhle Tvou báseň, Jituško, jsem četla s velkou pokorou, je v ní tajemství, ale především, "Kdo otvírá, ten setká se..." Děkuji za naději v Tvých slovech, moc se mi líbí :-)
Krásný Advent, Jituško :-)
04.12.2018 07:28:37 | Helen Zaurak
když ve tmě zapraská...je to vetšinou myš...:-)
V té básni Ti krásně rezonuje jádro zvonu...
13.11.2018 21:29:16 | Danger
.....vždy je potřeba někoho,kdo ten zvon rozezní...../úsměv/
...a věř mi,že myška je malounko lehká váha na zapraskání ve tmě.....ta tak
možná zašustí/smích/.......Ji./úsměv/
14.11.2018 18:24:40 | jitoush
Lucidní koheze..koheze je ten náš svět! /má stará píseň z let, když jsem se ještě červenal a nevěděl jsem ani proč/ ST :-D*
10.11.2018 22:55:34 | Frr
......je ohromně zajímavé,jak každý jinak vnímá napsané.....ale jsem
ráda,že to prostě s čtenářem něco dělá....že to působí....v tom
vidím smysl napsaného.....to působení...to hnutí mysli.....Ji./úsměv/
11.11.2018 09:41:50 | jitoush
Tak jsem si to přečetla nahlas, můj pocit je jakési rozostření obrazu kdy najednou nevím kde jsem a přesto spěju někam k cíli...:-)
10.11.2018 20:30:28 | básněnka
...ano....je tam jistá neuspořádanost,asi podvědomě záměrná,neb odraží jistou neuchopitelnost,ale jsem ráda,že si se v tom rozostření neztratila
a uviděla si dál.....každopádně děkuji za postřeh...za to jsem ráda,
za konkrétní zpětnou vazbu....Ji./úsměv/
11.11.2018 09:43:56 | jitoush