Tambor začal bubnem jaro svolávat

Tambor začal bubnem jaro svolávat
aby zimu zahnal dřevěnou paličkou
první sněženky musely z půdy vstávat
aby dýchaly svěží vzduch chvíli kratičkou

Zvuk bubnu připomínající mého srdce tep
květiny jež se chlubí barevným šatem
a z pole jakoby voněl čerstvý chléb
když lány budou od slunce pohlazeny zlatem

Tambor jde a tluče na buben
jaro už přišlo z veliké dálky
hned začalo všechen lid lanařit ven
jako láká hmyz barevný závoj azalky

Jaro udává takt jen tak zlehýnka
aby ptáčky nevyplašilo z milostného tokání
zjara vše živé vyroste ze semínka
a vše hlaholí jakoby bez přestání