předjarní vítr dělá neplechu
převrací stránky paměti
rve z holých stromů
poslední listy
co zbyly z loňského podzimu
je jako propuknuvší alzheimer
v otevřené lebce duše
do hlavy buší
přeludy mořského příboje
a obnažuje
vyplašené slunce
jež v záblescích
vypadává
ze skříplého poklopce
uhánějících mraků...
.....tak opatrně dovírat...ať se nepřiskřípne žádný svítivý paprsek...
.....ji./úsměv/
09.03.2019 19:29:06 | jitoush
..dva jsem už skřípl, ale udělal jsem si z nich vycházkové hole a už se těším jak s nimi vyrazím do jarního dne....takhle je to to Jitoush-ko předobrá :-D*
09.03.2019 19:45:36 | Frr
...tak to můžeš/úsměv/......vzhůru do vycházkových ténat pro rozproudění
v duši i tělesnosti.......ji./úsměv/
09.03.2019 19:47:47 | jitoush
Uloženo mnoho dramatických a originálních obratů. Ostatně, k jaru to patří. Máš to vyvedené. Líbí.
09.03.2019 13:32:23 | šerý
trošku jsem se však pův. ošíval, dáttam ten "obraz" nedovřeného poklopce...když ona ta autocenzůra pak potlačuje leccos dalšího a nakonec vede k celkové splihlosti textu......díky..:-D*
09.03.2019 19:49:18 | Frr