První sníh mě vždycky rozbrečí. Každý rok. Pamatuju si ten letošní okamžik, když jsem už za šera jela vlakem, loňský zážitek zas při večerní cestě ze školy, kdy první vločky dopadaly na klobouk jednoho náhodného kolemjdoucího mládence, předloni jsem tou dobou umírala na kašlík a byla tři tejdny mimo, takže to mám tak nějak v mlze, ale předpředloni to bylo ráno, kdy jsem před cestou do školy ještě zaběhla nafotit pár stromů do seminárky a při návratu na kolej tech pár vloček začalo proletovat vzduchem.
18.11.2019 09:12:25 | Pétík