podél cesty prošlo stádo srn
tys jej nezaregistroval
jejich dech zastavil můj krok
tam uvnitř
zběsilá jízda našich životů
stává se kontrastem
ty sis vůbec ničeho nevšiml
stále si hraješ s modely lodí
odplouváš v jinou zem
má zem cítí za krkem
vanutí dechu srn
kroků tak tichých
až tají se dech
I můj dech se tají. Je krásné umět se zastavit a vnímat křehkou krásu okamžiku.
13.03.2021 00:28:32 | Akrij8
Krásná báseň, mému srdci velmi blízká.Zdeničko ráda dávám..ST..
08.03.2021 22:35:55 | Jaruška
...."Tvá zem" mne uvedla to klidu....vybavil se mi mimoděk v tělesnosti velmi ladný a procítěný pohyb ruky a v duševním meditativní poloha....Ji./úsměv/To jsou ta setkání s přesahem...
08.03.2021 21:03:02 | jitoush
Ty pohledy cítím:) *ST
krásné..vnímám tu jejich energii a odstup
..kde v klidu a tichu
..se vždy mnoho předá
ráda je sleduji.*ST
Měj příjemný večer milá Zdeničko
moc pěkné.:) Úsměv posílám
08.03.2021 18:16:13 | jenommarie
Oči laní a jejich tichá ladnost mi podrží okamžik pokaždé, když máme stejnou cestu. Mám ráda tato setkání a děkuju, že mé žití ještě nevnímám v kontrastu té zběsilé jízdy, myslím, že vystoupit je možné každému, kdo o to stojí.
07.03.2021 22:56:18 | Vivien