věneček z prvosenek
věneček z prvosenek
květ po květu
vůně za vůní
právě teď
kdy času poskrovnu
rozvíjej se
rozvíjej
ponech mne blízko zrodu
vždy znovu
poprvé
známe se již z dávných včerejšků
kytičku fialek
posbírám
u zdi hřbitovní
jak věneček z prvosenek
ponesu tě
v tichém průvodu
to aby ses nepolekala
plachá
dnes poprvé
a zítra znovu
zavoníš dálkou a blízkostí
zároveň
sotva spatřitelná
záříš nocí
pábivá
tvůj hlas neustává
chvěje se jak ptáče
na hladině moří
stále více a více
průzračná
jednou budu se bát
uchopit tě
pro tvou křehkost
tenkrát proměníš se
v květ jabloně
poprvé a znovu
zavoníš mi domovem
vítr tě rozfouká
květ po květu
vůni za vůní
právě zítra
Komentáře (15)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Teď, když nemůžu spát, a čtu tyto řádky, nachvíli příjemná úleva, děkuji milá.
16.03.2021 03:34:27 | Vivien
Krásná vonička veršů* Ach a ten půvab českého jazyka: "Rozvíjej se, rozvíjej / ponech mne blízko zrodu." Nebo "...vůně za vůní / pravě teď."
Však, jen kdyby bylo mezi lidmi vřelých slov, jak Tvých poetických slok... ubylo by chladu a hynula i běda.
15.03.2021 17:48:45 | šerý
nenechme se ,, otrávit,, ... jak říká Anna Hogenová ... děkuji... šerý ... úsměv.Z
15.03.2021 23:15:04 | zdenka
Křehkost provázaná silným poutem** moc ráda jsem četla Zdeničko *ST
Úsměv posílám a opatruj se
15.03.2021 14:19:23 | jenommarie