Bílé obláčky nebem plují
člověk k nim dojít nemůže.
Však dokáží zahnat noční můry
každý obláček člověku pomůže.
Položím své trápení na hebkou peřinu
a dívám se, jak odplouvá v dál.
Děkuji- neváhám ani vteřinu
kdo by se pověrám smál.
Já dívám se na ty bílé ovečky
ach ano.
Nemýlím se....slyším cinkat zvonečky.
Jemné cinkání však nepatří oblakům
to stádo oveček ovčáčtí psi houfují ke svahům.
Jsou jich stovky a já se nemohu dopočítat stáda.
Pomalu kráčím dál
usmívám se
a s úsměvem na mě i bača mává.
Zvonečků cinkání
krajinou radostně zní,
nese se svítáním
pro krásu všedních dní...
Krásný den, Jaruško (*) PPÚ*
17.09.2022 22:10:51 | Emily Říhová
Děkuji Miluško...už se mi stýská, ale v pátek opět odjíždíme do těch tichých míst. Jen ty ovečky už neuvidím, ani neuslyším. Pastvy skončily a ovečky jsou už ustájené. Tak zase příští rok .-)
19.09.2022 20:39:21 | Jarunka
To věřím, že se Ti stýská, musí tam u vás být nádherně... však se z jara zase toho cinkotu dočkáš... do té doby si budeš užívat jiných krás...
Užijte si váš krásný a tichý kout... objímám (*)
22.09.2022 22:08:25 | Emily Říhová
Krásné .) mávám
12.09.2022 09:58:58 | Constantine