Anotace: * * *
Obnažíš vše
co rozkošná Vesna
skryla pod svůj smaragdový háv
bílá Žena kostra
s diadémy krystalů noci
nemilosrdně řežeš, až na kost
svítící očima
schoulených chalup
nesmiřitelná jako smrt
vichřice kroutící prsty
v bolestném výkřiku
rodící k příštímu životu...
.....Prostě se to zasejc obrátí ke Světlé straně......Ji./úsměv/
Má stará...z roku 2013...jsem si vzpoměla...
SLUNO VRAT
stojíš zasněn u starých,dřevěných vrat.
V rukou máš podivné,neklidné chvění,
v srdci se ozývá po něčem svěžím chtění.
SLUNCE VRACENÍ
staré,ztvrdlé a zbytečné čeká na drcení.
Mrazení bílé v konečcích prstů souží,
po hřejivém teple vnitřním snad každý touží.
SLUNCE SE VRACÍ
zima tvrději pokročí v mrazivé práci.
V ledovou sochu promění se němý vzdor,
Světlo navrací se na cestu vzhůru,nad obzor.
13.12.2022 18:51:22 | jitoush
Máme podobné vnímání přírodních běhů i jevů...díky sestřičko:)
13.12.2022 22:29:05 | Malá mořská víla
njn, zima není žádná taškařice, leda zpoza okna a v kamnech pár hrstí baruší ... :) Tak, jaks to nakrájela do veršů, to vytváří docela zajímavý kombinace myšlenek - kost, svítící očima - doufám, že nás paní krystalů moc nevyhladoví :*
12.12.2022 13:51:26 | lawenderr
Také toužím už po teplé vodě... ach i když Ona umí být čarokrásná i krutá ...díky za čtení i podporu :*
13.12.2022 22:31:02 | Malá mořská víla
Slunovrat zastaví brzká šera. Bude lepších zítřků a nevrátí se včera.
Prima. Malá mořská vílo*
12.12.2022 00:56:53 | šerý