Zima

 

tenhle barevný podzim se opravdu snažil
byl jeden z nejhezčích, které jsem kdy zažil
pak ale rozloučil se nenápadně
se zářivými barvami byl už asi na dně

 

není divu, když barvami tak hýřil
na každý strom svým štětcem mířil
bylo mi ho líto a skoro jsem mu zamával
když právě paní Zimě štafetu smutně předával

 

a ta ujala se vlády opravdu velkolepě
závany vichřice rozdávala slepě
po barvách podzimu ani památky
na obloze vidět bylo první šarvátky

 

kdo se to tam postrkuje
jeden z druhého si utahuje?
je tam Vítr, Bouře i Meluzína
ta už si vydobila, že jen ona
lidem hvízdat bude do komína

 

nechyběla ani Vánice, ta vždy velké závěje
ze své sukně hbitě navěje
a paní Mlha? Ta usadila se pak nad krajem
a vše zahalila svým bílým závojem

 

ve vzpomínkách zimní dny s modrým nebem
všude na svazích slyšet veselé "jedéém!"
urputné koulovačky a stavění sněhuláků
u pokladen vleků lidí jako máku

 

letos brzy vše nějak utichlo
bublání potůčku i ptačí zpěv
snad ptáček kdyby zaspíval
vysloužil by si paní Zimy hněv
paní Zima bývala milá, ale teď trápili jí její divocí pomocníci
Meluzína s Větrem a Bouří, s Mlhou a Vánicí

 

paní Zima držela své pomocníky zkrátka
když viděla, že mezi nimi šarvátku střídá šarvátka
ti ale místo aby paní Zimě pomáhali
buď se prali nebo naopak pospávali

 

pak Meluzína, Vánice, Mlha i Vítr s Bouří
předstírali jak moc se souží
když ale paní Zima v kontrolách povolila
tahle smetánka pomalu víc a víc si dovolila

 

vytvářela schválně ošklivé počasí
bez naděje, že se brzy vyčasí
a tak lidi přestávaly se těšit na zimu
a místo venku koulovačky
přes hlavu přetáhly si peřinu

 

takhle však nevypadaly předešlé zimy
paní Zima vyčarovala vždy plno zimních krás
a těšila se, že v dětských očích zase byl vidět jas
ráda poslouchala dětské šprýmy

 

pak stalo se ale něco, co paní Zimě vzalo hlas
Vítr odhalil její první černý vlas
a tak honem závojem bílým se zahalila
aby nikdo neviděl, že už není celá bílá

 

dřív dívala se jak děti sjíždí kopce na saních
všude býval jen jásot a veselý smích
bylo li třeba, nechala sníh se sypat
a děti nový sníh hned přišly vítat

 

teď nějak zatrpkla, jak bez duše krajem létá
z úst jí nepronikla jediná vlídná věta
mračila se na svět, na sebe i na lidi
kdo teď ještě paní Zimě závidí?

 

a dřív bylo jí co závidět
zasněžená krajina jak zimní květ
pravda, byl nebarevný a ledový
jak mražených dortů cukrové polevy

 

byl ale taky krásný a plný jasu
vím, kdo pomohl darovat mu tuhle krásu
bylo to slunce, na své nebezké dráze
a svítilo a aspoň trochu hřálo a všem tvorům bylo blaze

 

zato teď, jak se vše změnilo
slunce rozladěné, než aby svítilo
a místo třpytu zmrzlého květu
studená břečka a jen šero je tu

 

dřív tak rozumní pomocníci paní Zimy
dělaj' jen samý nepravosti a voloviny
a to nejhorší, ze svý šéfový utahují si snad hodiny
a to jenom pro ten černý vlásek jediný

 

a paní Zima opravdu trpěla a chřadla
její zimní krása pomalu vadla
byla jako lidi v tomhle směru
"s tímhle vyrovnat se už  nedovedu"

 

dlouho trval tenhle zimní smutek
kdo paní Zimu viděl nejraději by utek'
ráda líbila se jako každá žena
chce být jen bílá, jako ta nejbělejší bílá stěna

 

řekněme lépe jako bílý sníh
po tom jezdit se dá na saních
z něj tátové staví dětem sněhuláky
a svádějí se koulovací války

 

když tohle paní Zimě proletělo hlavou
hned dostala představu dokonalou
prostě udělat lidem zimu, jakou by si přáli
aby dětem čertíci z obou očí zase hrály

 

když našla pak ale další tmavé vlasy
pro paní Zimu nastaly hrozné časy
však ona věděla, co musí teď udělat
když tak chřadne, neschopná už čarovat

 

na světě vládne jedna elementární moc
dohlíží na všechno, ať je den či noc
je to Matka Příroda
panuje nad světem mocnou silou
nad Jarem, Létem, Podzimem i Zimou

 

a tak tedy vypravila se paní Zima za Matkou Přírodou
tou jedinou, teď bílou zimní zahradou
Matka Příroda ta samozřejmě už věděla
všechno co se dělo a věděla ovšem taky
kam by to spělo

 

tak rozhodla ihned v této záležitosti
paní Zima učinit musí všechny náležitosti
a lidem vrátit jejich krásné zimy
potom její vlas bude zase celý bílý

 

k paní Zimě promluvila mile
"tvé černé vlasy, to hned napravíme"
ale ta Meluzína a vůbec ta banda celá
zdá se, že dělá si, co by právě chtěla

 

a dala paní Zimě rozsáhlá práva
aby o trestu rozhodla sama, no sláva
Meluzína, Vítr a ti další kabrňáci
musí všechno napravit a to prospěšnou prací

 

paní Zima, zas spokojená ve svém paláci
jakmile ji spatřily, zpívali její ledoví ptáci
že už za malou chvíli
její vlas bude zas celý bílý

 

a tak se taky stalo, Matka Příroda dala vše do pořádku
a tak jistě zaslouží si díků aspoň na pár řádků
za její snahu vládnout světu s rozvahou
ale i lidi musí vědět, že nemůžou dělat všechno, co si zamanou

 

každý člověk na světě musí pomáhat Matce Přírodě
a to na zemi, ve vzduchu i ve vodě
každý jediný je povinnen chránit naší přírodu
úrodnou zem, čistý vzduch a pramenitou vodu...