Zimní čas

Sněhobělavo,
Mlhavo,
Sníh se blyští,
Přikryl listí...
...Které na zemi zbylo,
Z podzimu,
Zachumelilo,
Myšlenky v podřimu.

Bělavá krajina,
Udupaný sníh,
Stromy, na nich bílá buřina,
Tajíc na větvích.

Čeká na první oblevu,
Na něhu.

Čeká na paprsků poryv,
Musí svolit,
Nelze odmítnout,
Ač nové vločky chtějí,
Vyjít tmou,
Z nebe se smějí,
Čekají na chumelení.

Zemdlená zem taje a praská,
V loužích odleskem jasná,
Zrcadlí se, překypuje tmou,
Když slunce nechává bělobu vyhasnout.

Nezná milost, nezná tmu,
Slitování !
Ničemu už nezabrání,
Dětská ústa šeptající; ještě chvilku stuď,
Sněhu bílý,
Dopřej Nám radovánek ve sváteční chvíli.

Na stole věnec,
Za okny tma,
Svíčka se žene,
Plápolá snad.

Dohořívá na opáleném knotu,
Vosk mění se na uplácanou hmotu,
Do toho ten povyk a shon,
Plní se dóm,
Lidi plní naděje,
Varhaník v kostele,
Mše půlnoční,
Čas Vánoční,
S podbarveným tónem,
Rozpadajícím se chórem,
Line se hlas,
Vánoční čas,
Motlitba za skoro uplynulý rok,
Ve kterém, stále rovni si sobě, držíme krok.

Motlitba za smutek, radosti i pláč, který přinesl,
Útěchu,
Bolest, lásku i žas,
Světem se line hlas,
Vánoční čas,
Komíny dýmí,
Vločky padají,
O rok jiní,
Přesto stále potají,
Sníme,
Vše důležité víme,
Co v nás dříme,
Netajíme.

Vánoční čas,
Ten hlas se line z nás,
Jeden pro druhého, v duetu, básni, či větě,
Stále moje srdce chce tě.