Plavená světlem dorůstá
nad černý samet něhy
nasáklou nocí co Bůh dal
pomalá ve svém bdění
stočená z vlasů prašných sil
na holých drchnách svic
jak tulák který uchopil
žár do stříbrných lžic
tam
v solných drahách těla
snad hvězdář o ní tiše snil
však nezůstala
chtěla
dál nenasytná být
plavená světlem odrůstá
a v srdci klání
klid
O B D I V U H O D N Á JAK PNUTÍ VESMÍRNÉ PŘÍZNĚ RODÍCÍCH SE NOVÝCH SOUHVĚZDÍ** ST*
09.12.2023 11:12:02 | Frr
Super, kamaráde!
09.12.2023 11:06:20 | Žluťák