stálá jsi tam
zakořeněná tou promrzlou zeminou
a já věděla, že pod kůrou skrýváš odpovědi
na všechny mé nedošeptané otázky
přesto jsem v sobě nenašla odvahu
Tě obejmout
abych snad nezaslechla doušek
z Tvého neochvějného hlesu hloubání
mami
Pod korou láska pokorou dýchá a nepřestává žít
10.01.2024 11:36:01 | Akrij8
ano, pravdu díš :) taková, až se ve své lidskosti člověk kolikrát zastydí...
10.01.2024 12:37:18 | narra peregrini
ani netušíš, jak moc tahle Tvá ve mně právě teď, drahá narro*
09.01.2024 11:09:35 | Sonador
dráha Son, drž se *** tato přišla v lese... ve stínu borovic a jejich dechu.. když jsem hladila jejich kůru, vzpomněla jsem si :)*
09.01.2024 11:48:32 | narra peregrini
Příroda je mocná 'mami'
a tvoje básen, peregrini
narro, je tak krásná,
že slova nemám žádná:)
07.01.2024 17:46:13 | Žluťák
milý Žluťásku, potěšils :) jsem ráda, žes přišel a zaposlouchal se :)
07.01.2024 19:57:44 | narra peregrini
Kdybych nebyl tak blízko.
Nikdy bych nepoklekl.
Nikdy bych se neuklonil.
Nikdy bych nesmekl klobouk.
***
Ale tady a teď to dělám rád.
Vím proč a co se patří.
***
ST**
***
07.01.2024 17:10:06 | Fialový metal
kde jinde, když ne v lese :)*
jsem moc vděčna za Tvé zastavení!
07.01.2024 19:51:44 | narra peregrini
...Narro milá,myslím na Tebe.....Ty jsi odvážná.....Ji.Mně samotné to mělo něco říci a dodat odvahu........krásná báseň...
07.01.2024 16:41:16 | jitoush
mám ráda Tvé komentáře, umíš vyhmátnout to nejpodstatnější a tak krásně doladit ku zahřátí duše :)* děkuji velmi
07.01.2024 19:50:06 | narra peregrini