Anotace: Obdivuji nejen Viktora, ale i další tatranské nosiče, kteří na svých bedrech nosí od 80kg do 120kg.Viktor si vše odnese na svou chatu, kde si uklidí, zatopí a vše si sám prodá.Kdo z nás by to dokázal? Navíc je mu již 72 let....
Kráčíš sám
na zádech svých neseš velkou tíhu.
Kolem tebe jen štíty hor
ty jdeš dál
každým krokem blíž vesmíru.
Jdeš ztěžka, hluboce dýcháš
sám sebe nepoznáváš
však víš
kolik je v tobě síly.
Jdeš stále výš
nic neslyšíš
jen to krásné ticho
které utváří člověka.
Být sám sebou
na nikoho se nespoléhat
to je silný zákon těchto hor.
Věřit jen sám sobě
jít stále dál
v každém počasí
v každé době.
Jsi u cíle
opět jsi to dokázal.
Tak silný, statečný
mnohým by ses zdál.
Ty o sobě takto nepřemýšlíš
každému říkáš..
Jsem jen skromný nosič
který horám své srdce dal.
,,Až přestanu nosit, rozsypu se."
Viktor Beránek
Je to obdivuhodný výkon, na tak starého člověka, tedy klobouk dolů.
Pěkné že jsi si na takového člověka vzpomněla.
29.02.2024 20:13:49 | Paulín
Já tyto chlapy (a to doslova) obdivuji. Jejich silnou vůli, čistotu Duše a velikost srdce. Jejich Láska k přírodě je obrovská. Měla jsem tu čest, potkat se s jedním a rozhovor mi dal tolik energie, že jsem si myslela, že více již nemohu unést.
Kdyby takových lidí bylo víc.
02.03.2024 17:08:03 | Jarunka
Děkuji Miluško. Také mám k těmto lidem hlubokou úctu.
Krásné dny, objetí a PPÚ...
07.02.2024 09:27:56 | Jarunka
Hluboce smekám...
V takových lidech je neskutečná pokora k přírodě i životu...
Krásný den, Jaruško (*) PPÚ*
06.02.2024 23:19:23 | Emily Říhová
....Opravdové milá Maruško....Ji.
18.01.2024 07:44:04 | jitoush
....Jejda....se mi tam místo "J" zatoulalo M /úsměv/....to mě mrzí milá Jaruško...Ji.
Teď jsem si všimla,jak si Tvou báseň znovu čtu...
18.01.2024 10:27:12 | jitoush
Jituško, vůbec se nemusíš omlouvat a Ty jsi snad jasnovidka....
Já jsem totiž opravdu Jaroslava Marie....
Děkuji za Tvé navštívení u mne.Pěkný večer.
18.01.2024 21:39:36 | Jarunka
Já chodím s károu na dřevo jen za humna na kraj lesa a potom to porcuju na zahradě - a připadám si jako tatranský tygr: jako že náš život visí na každém polínku a já jsem jen skromný nosič...
chci říct že básnička moc nevyšla, protože je to téma spíš pro fejeton, ale obsahově jí rozumím a je to skutečně pozoruhodný člověk
18.01.2024 07:10:02 | Ezop
Děkuji za Tvůj názor a jsem ráda, že jsi četl.
Máme chaloupku na samotě kysuckých hor. Tady žijeme v pokoře, skromnosti a úctě k Životu. Svými verši jsem chtěla vyjádřit svoji hlubokou úctu k tomuto člověku. Takto to cítím.
18.01.2024 21:44:09 | Jarunka
Krásné Jarunko, smekám před těmito srdcaři hor. Neuskuteční lidé,a ta jejich síla v tolika letech. Pro ně to není koníček, ale kůň.
18.01.2024 05:47:47 | Marťas9
Máš pravdu Marťasko. Jsou to velice skromní lidé, ale mají veliké srdce. Nedokážu ani vyjádřit to, co snad ani vyjádřit nelze.
Děkuji za Tvé vnímání a pěkný večer.
18.01.2024 21:47:42 | Jarunka
Věřím, že bych to sotva zvládl jen s vlastní váhou:)
Pěkná pocta, Jaru.
17.01.2024 23:08:17 | Žluťák
!!!
Krásné téma. Jsou jedni z těch mála, kterým to věřím. Nesou tělem i srdcem, jen nevím, zda se někde ještě takové duše narodí, až jejich budou v tichu hor.
17.01.2024 22:46:05 | Vivien
Také to tak vnímám.Pár mladých to zkouší, ale nikdo to zatím úplně nepřevzal. Viděla jsem pár dokumentů o těchto opravdu chlapech a víš, že jsem si na Tebe vzpomněla?Kdysi jsme si psaly, že si dáme na vrcholu tatranku, vzpomínáš? No a na chatu pana Beránka přišli turisté a že by si dali hamburger!!!!Pochopíš to?
18.01.2024 21:36:32 | Jarunka
Já hamburger ani v normálních nadmořských výškách, tam nahoře mám úplně jiné chutě, však víme, i ten dokument, tuším od pana Barabáša. Je těžké se už i divit, když se zamyslím i nad sebou, jak také někdy žiju dvojí život, "dole" se sice snažím nezpohodlnět, ale občas zvolím více "civilizovanou" cestu, však i tady mám na pozadí vliv toho co je ve mně, když jsem "svobodná pod nákladem".
29.01.2024 21:46:29 | Vivien
Vivi, plně s Tebou souzním.
Jen se vrátím- ano, dokumenty o tatranských nosičích natáčí p. Barabáš. Každý díl je úžasný prožitek a vlastně všechny jeho dokumenty mám ráda.Vždy mě přenesou do jiného vnímání.
A ten náš dvojí život? Nejde jinak...Vím to podle sebe. Na chaloupce v kopcích vnímám jinak, než jak vnímám v té naší chaotické civilizaci. Ale na druhou stranu si říkám, že i ten chaos mě posouvá dál. Jak se říká ,, nemůže být vše růžové." :-)))
Měj se pěkně Vivi a krásné dny Ti přeji.
30.01.2024 09:23:35 | Jarunka