květina si svou barvu nevybírá
neprosí o ní
nečeká
co dostane, to přijme
smířená je
vždy do radosti vykvétá
být rudá
zdobit vášní vázy
nad chladnou vodou pookřát
za prvním květem
zvadlým v horku noci
hrdě stát
v pugétu síla
rozmanité vůně
tak pestré
zdobí okolí
jen těm co čistí
v činech křehce vábí
do korun skromný
úklon dovolí
stonky se chvěly
nadešel čas zrání
okvětím pokryta
všechna zem
jen vítr zná ty cesty podél stráni
omamným tichem
za sluncem
...Pestré světy květinových světů......barvy a vůně....tvary a symetrie....pomíjivost a naděje v opětovném rozpuku....pěkné to máš Poeťáčku....Ji.
30.01.2024 21:56:39 | jitoush
.. představ si, že se zmenšíš a květina je stromem a okvětní plátek, jako padák snáší se ti k nohám..to chci ;))
30.01.2024 22:02:17 | poeta
.....No myslím,že pampeliškové chmýří po odkvětu by byl lepčejší padáček.....no a třeba by Tě svezlo Slunéčko sedmitečné....Ji./úsměv/...
30.01.2024 22:05:31 | jitoush