Pták
Pták
Byl černý na omak
a přišel se podívat.
Já tiše šeptala,
že kočka spí.
Může být klidný.
Nic mu nehrozí.
Na okno klap
a peří srovnané.
Jednou proměním
se v prince.
Můj smích
do jeho peří.
Člověk i pták
si v přiblížení věří.
Měl hlad.
V zobáčku kočičí granule.
Měl štěstí.
Byla jsem tam já
a kočka nehnula se z postele.
Bylo nám spolu vesele.
Příroda bez podmínek obejme.
A přijme.
Měla jsem pocit,
že se směje.
Ten chumel peří.
Ach, mí drazí.
Je jaro
s příměsí naděje.
Nejkrásnější zobáček
právě teď zpívá do kraje.
Komentáře (12)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
... ten pták byl jistě kos,
měl lesklý černý fráček
a oranžový nos... ;)
pěkná, děkuji. J.
23.03.2024 11:32:01 | mravenec
Děkuji že díky tobě jsem se dostala zpět ke svým básním a tvé citlivé věty u nich.
23.03.2024 11:33:12 | mkinka
Ptáčci už z rána zpívají, to je jaro za dveřmi, pěkná optimistická báseň. ST.
17.03.2024 21:00:46 | Paulín
Tvůj zobáček báseňkovej krásně zpívá, Mkinko... moc ráda jsem si "poslechla" tvou dnešní "písničku":-)**
12.03.2024 14:22:17 | cappuccinogirl
Moc pěkná mkinko:-*
12.03.2024 09:05:48 | Žluťák
Moc děkuji a zdravím.
I kočka i pták vedle sebe mohou žít
a nemusí si ublížit.
Kočka v klidu leží
a pták o ní neví.
Toť tajemství mé domoviny.
12.03.2024 09:10:11 | mkinka
Kočka vždycky bude lovec,
ráda sama shání stravu,
stáhne ptácka pod kavalec
když odstraniš zábranu;-)
12.03.2024 09:19:46 | Žluťák
Mkinka je domácí.
Jen zuby cvaká,
ale okno je zábrana.
A navíc je přejedená.
12.03.2024 09:25:11 | mkinka