Krajina s květy vlčích máků,
nebe s večerem modrošedé
a slunko, které snadno svede
zahřát i zpoza clony mraků.
Nad hlavou skřivan písní slaví
- ve výšce křídly třepotá -
vyzpívá, než se pozastaví
svůj nápěv plný života.
V průzračném vzduchu tisíc vůní,
šumící lány obilí;
chladivé vody lesních tůní
žíznivé laně zvábily.
Návrší s hájem vzrostlých stromů,
občasný poryv víří prach
a umetá ti cestu domů;
jehličí šumí v korunách.
V krajině rudých vlčích máků
je nebe večer modrošedé
a slunko ještě stále svede
zahřát i zpoza clony mraků.
Poslední sloka se mi líbí nejvíc. Vlastně, i kdyby byla jen jediná, stačila by (podle mého), na to zanechat u tohoto textu otisk.
22.10.2024 00:49:57 | Vivien
Krásná krajina s vůní léta,
do duše pocity hřejivé lehce vplétá...
Díky a krásný den přeji (*)
20.10.2024 22:06:10 | Emily Říhová
Nevím, ty přírodní motivy mi moc nejdou. V tomto čase již mohu vycházet jen ze vzpomínek z dětství a mládí. Jestliže se mi však dostalo tolika pozitivních komentářů, z nichž ten váš, nezakrývám, je mi obzvláště milý, snad se práce povedla a byly předány hezké pocity. Krásná báseň je pohlazením, které mne činí lepším. Chce se mi věřit, že jsem i já tímto textem něčeho podobného dosáhl.
Velice děkuji. Mějte i vy krásné dny.
21.10.2024 10:06:51 | Green
Proč čerpat jen z dětství a mládí, Greene? Vždyť příroda hýří barvami každý rok a nezajímá jí kolik nám je ;)
Máš pravdu, krásná báseň pohladí a té Tvé se to povedlo:)
Doufám, že smím tykat, jako všem tady v těch hřejivých modrých vodách:)
Měj krásný a pohodový večer
21.10.2024 21:58:02 | Emily Říhová
Ano, příroda ještě někde je zatím krásná.
Tykat se smi, i když mám neodbytný pocit, že kdyby si lidé vykali, byli by k sobě slušnější a ohleduplnější.Já bych si s vaším dovolením, pokud se zde někdy sejdeme, ponechal to vykání jako výraz úcty.Stáří, mládí. Někdy je mysl žalářníkem těla a s tím nic nenaděláte. Hezké dny přeji.
22.10.2024 00:09:41 | Green