Znenadání zdvihl se,
a odvanul kamsi.
s tužbou výšiny,
jarní vánek z vonných luk.
Toulal se od stromu ke stromu,
okolo bílých břízek,
po sídliště smolných pařezů,
kde trhala si houfy fialek,
Nad hlavou,
jen jeden mráček,
podpírá teď slunko,
místo aby stínil,,
To nejkrásnější doba jest,
když jaro přichází,
zbývá už jen počítat
paprsky rozkvetlé na stráni,,,
Tak to mě pohladilo! Byla jsem dnes dost dlouho v parku, ale přes úžasné jaro jsem si vzpomněla na velmi smutnou událost, o které jsem dnes napsala. Teď je mi ale líp na Tvých stránkách. A dík za návštěvu.
12.04.2007 19:19:00 | Liv