Dvě půle v zimní půli

Už pár nocí
dobře nespím
díky nepokoji
skepsi

Ráno se probouzím
za pálení očí
nejsem toporný
ani se nevzpouzím
brzy budu mít
výročí
narození.

Příliš nevěřím
na obrození
tělesné schrány
čtyřikrát večeřím
dávno
měl jsem zenit.

Vyhledávám kratochvíle
poněkud starších pánů
pohledy na dívky
jsou mi tolik milé
den ode dne
milejší.

Bolí mě pár dní v kostrči
a bolí o to víc,
že v televizoru
oznamují dramatický nástup chřipkové epidemie
připadám si jako rukojmí, v područí
masových médii

Prosím o chléb náš vezdejší
mocněji žádám tvůrce.

Okolo poledního
usedl jsem na kolo
abych ukojil touhu
po krásných věcech
po týdnech rtuťovitého nebe.

Abych se potěšil
řídkými paprsky
slunce.

Ne, nebyl to ideální čas na schůzky
a přeci
na začátku února,
kdy mé tělo funguje v nouzovém režimu
pokouší se o něj choroby,
nikoli lenora.

Vydal jsem se hledat
plnost jistých partií
bych vyhřezl
ze smutku tenat.

A bylo mi přáno.

Asi dvacetiletá
v únoru tu zpříma
tu v předklonu,
pod těsnou sportovní bundou
plné trojky.

Podlehl jsem mamonu

Na nohou černé leginy
jela na bruslích
in line.

Nebývalo to u mě zvykem
ale ohlédl jsem se za ní
sledoval
její pevné půle hýždí

v rytmickém pohybu akvabely

chtěl bych je mít...

Při pouhé představě ,
jak moc naplní mé dlaně
byl jsem značně rozechvělý!