Anotace: Věnováno Lesapaní z minulosti
neznám tvé pole
působnosti
rozlehlé plné bodláků
těch modrých co jsou právě v květu
hraniční kámen
máš tam řeku ?
anebo potůček co si tiše
oblázky nosí do své skrýše
tam v kořenech stromů
a ty to odsud malý kousek..
přeběhneš bosa seno voní
pod stromem podél stáda
na malou chvíli kolem krku
bělouše co máš tak ráda
a vánočky mu z hřívy
zaplétáš
dívám se z nízké oblačnosti
na křivou cestu
malý sad
jablka zrají hrozny vábí
natoč si po okraj
a ptát ..
se nemusíš
na jazyku válej
oči měj klidně zavřené
zasněné
někde tam za mnou
princezna kráčí
královstvím
a šaty ranní rosou
smáčí
ještě chvilku bych počkal
pak pohled do očí
hlava se zatočí
a na okamžik ze sna
probuzení
Báseň si bezstarostně plyne, kterak potok vytvořený z kapek deště mezi řádky vinic. Blahopřeji. Kristián Kudlák
06.11.2012 22:18:31 | kudlankaW
Vytvořit psaným slovem tak dokonalou představu, že když zavřu oči, ucítím jak do zad pálí slunce a seno, dokonce i jemný průvan z křídel bělásků..........kdo umění tím vládne, ten básník jest.
22.10.2012 17:57:43 | Lenka Krásnodvorská
Tak přicházím s komentářem, jako první žena... Protože romantičnost je mojí duši hodně blízká, celá báseň je jedno velké pohlazení a tak trochu vtáhnutí do dní, kdy příroda ještě naplno žije... Nikdy nehodnotím báseň jak je psaná neb na to nemám školy, ale báseň mne vždy osloví nebo neosloví podle toho, co je v ní... A v téhle je pro ženskou duši hodně :-) Přeji hezký den
22.10.2012 15:51:51 | labuť
Počkám si na komentáře ženských a pak se mezi ně nenápadně zamíchám, abych zbytečně nevyčuhoval.
22.10.2012 08:59:02 | Aťan
Obsluhoval jsem Anglického krále..tam se také vyplatilo nevyčuhovat..
jestli to hodí nějakou medaili či řáď,že ukážeš..viď..no nic..smečka vyvenčena,jdu spát..
22.10.2012 09:06:16 | poeta