Anotace: ..
tvé tělo šumivé
si do poháru
pramenité
z horských strání jarních tání
odložím
klesáš
vyváženě středem
pod dohledem
se mi ztrácíš
před očima
je tě víc
tak plná
za sklem tančíš v kruzích
a v celé kráse části tebe
plují
tvé prvky stopové
mnou směle
když dopíjím tě slánkou
z obou konců
proudíš
do mě jen
dokázal bych tu proměnu
zaseklý v nerozpustném čase
sledovat sám
však hodiny tikají
do vyšumění
Vracím se po týdnu...vždyť víš, a ty tečkované přejdu i když možná umělecky za to stojí. To co svět činí krásným a liter jedinečným je, že si přečtu něco jako je tahle báseň a voda v ní zaoblý každou hranu. Vidím ten horský pramen a sluneční odlesky a nezbývá mi než říct: Opusť své barvy, básníku a napiš krásu, která těší svět.:-))
01.11.2012 19:07:57 | Lenka Krásnodvorská
Bohužel někdy nastanou situace kdy jedinou cestou ven je tečka za tečkou...
když není jiný způsob..
ale ta krása horských pramenů tam někde uvnitř stále zůstává..
01.11.2012 19:18:11 | poeta