491.Když se v síni rozední
491.Když se v síni rozední
Osmělil se probudit nové ráno
nakapat ho do očí
-pro pocit svěžesti
protáhnout tělo vůní suchých trav
a s kořením spadaného jehličí
pokoušet snění
(Snad vánek zůstal v hlavě,
když pohrával si hravě,
a z listí podzimu,
upletl hostinu.)
Chybí mu víra
že to místo bytí
je až příliš obyčejné
pro zalévání veršů
-jen květy kvetou v jiný názor
uzamčeny v nástěnných hodinách
(Je jen prach,
to, co v něm žije,
když srdce rychle bije na poplach?)
Zápraží chválí staré mistry
co vytesali jeho původ
v urozených runách
za suchou kůrku chleba
Tak vzdává díky
za ty dary
za to že smí mluvit jeho ruce
moudře
něžně
někdy prudce
za ta srdce co stala se
- rodinou
Komentáře (18)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Ach... Tohle je skutečný básník...:-) ... nádherná báseň.... :-) tak umělecká:-) upřímná :-)
25.02.2016 23:00:40 | tvořilka
jemná, jako by pohladila, jako by připomněla tu cestu ... lebedím si v jejím čtení...
16.01.2014 05:11:01 | zelená víla
Když čtu tvoje verše, jako bych stála v tichém chrámu a v měkkém slunečním světle pozorovala všechny ty barevné vitráže, lomené oblouky, rozety, ikonické obrazy, nástropní malby ráje, vyřezávané ornamenty tvrdých, dřevěných lavic, cítím vůni bílých lilií a těžkého kadidla, slyším jemný zvuk varhan, někde za svými zády tuším skrytou křtitelnici ve tvaru lastury a......Bože! Jsem pohan v tomto chrámu. Já se zapomněla pokřižovat. :D
10.01.2014 10:34:42 | Tichá meluzína
Kdo je pohan? Toť samostatná otázka. Nicméně slova jsi vybarvila barvami duhy
Děkuji.
10.01.2014 10:56:33 | Robin Marnolli
tak venku zhasne...
10.01.2014 08:40:03 | enigman
No, to někdy taky...ale nejni síň jako síň:-)
10.01.2014 08:41:50 | Robin Marnolli
takže síňa?...
10.01.2014 08:45:21 | enigman
ne, ta co je vedle komory. Jenže teď sem zapomněl esli to bylo vedle tý pravý, nebo levý...
10.01.2014 08:56:10 | Robin Marnolli
lehounká jako ten vánek,jak ráda na tom staletém zápraží sedávám,květiny trhám,pak je splétávám do svých snů...ST příteli:-)
09.01.2014 22:01:43 | střelkyně1
Hezky se Ti rozednilo :-) Mně to jde teď v zimě čím dál hůř, už aby bylo jaro... Zima sice teprve ještě přijde, ale stejně tu Tvou báseň vnímám jako takovou předzvěst jara, jakoby ten skřivan někde v dálce už zavrzal... Já vím, že to není o jaru, ale o naději a víře, ale to je teď pro mě skoro totéž... ;-)
09.01.2014 20:59:05 | Amonasr
Velmi hladce do mě vklouzla Tvoje báseň....Zítra se osmělím probudit nové
ráno a nakapu si ho do očí/úsměv/.Ta první sloka,pro mě krása,ale i dál.
Někdy si naléhavě uvědomuji,jak zapomínám poděkovat za dary,které dostávám,
za nejprostší dary,které ovšem nejsou tak samozřejmé.Ji.
09.01.2014 19:45:30 | jitoush