Leden podivný
Leden podivný
Anotace: ...
pozbyla bílého sukna,
chladivého sametu,
ovzduší při vdechnutích
zvláštně chutná,
nevábí tolik
stromy beze květů.
Je podivný letošní leden,
já však navzdory lednům jiným,
jsem odhodlán
jíti k svému cíli,
nehodlám upadat na mysli
v ústraní čekat.
Snažím se o vzpomínky
na předešlá léta,
promítám si ony libé obrazy
plné luk s vonnými květy,
s ptáky, kteří srdceryvně pějí.
Za snů mi téměř nic neschází
až na hlubokou vzájemnost,
projevené city...
Kéž by mi láska
za jarního slunce,
kdy ožívají květy,
kéž by mi kráčela,
vlahým deštěm smáčená
chtivě v ústrety.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
....Tak tedy,klaním se,úctu vzdávám,pane Kristiáne.....Ji.
01.02.2014 22:49:44 | jitoush
Milá Ji, nejsou nutné hluboké poklony. Trochu se rdim.
02.02.2014 15:20:39 | kudlankaW
....Ale no tak,nerděte se/úsměv/,Vaše poetično mě baví,i když tam mnohdy
probleskává melancholie/mám pro to pochopení,tak asi právě proto/,je v tom všem jakási něha a je to tak přirozené.To není z mé strany prvoplánové lichocení...To neumím,věřte...
A inspiroval mě k té větě koment Robina níže....Tak další verše ať Vám
přichází a tudíž i nám.Ji.
02.02.2014 17:35:21 | jitoush
Básníku a vlídný pane,
nechť se v brzké době
-stane...
...a kdyby nepřišel ten dar,
pak rozdávejte verše dál,
ať jiná srdce radost mají,
ať v komentářích zatleskají,
úctu vzdají
vám.
01.02.2014 22:03:26 | Robin Marnolli