Anotace: ...
čekám
až vítr prodá naději i vlnám
prořízne klidné hladině tvář
aby má zátka na hrdle křehkém
ukázala
aby dala
aby city mé ..k té
za obzorem hnala
napsal jsem na poslední list
pár řádků vlastní krví
devět let spoután přílivem
jak moc mi chybí
kontury usměvavých očí
linie rtů
ten účes protkán pouštním prachem
kdyby snad vyschlo moře
až ke kořenům ..šel bych
nikdy se neohlédnul
jediný
viď že tě najdu
vyplaven za úsvitu
v objetí slaných slz
tady je tam
poslední kapka dávno vyschla
cítím tvé sevření
snad jenom sen
to za mnou
okamžik z prachového peří
vyrušen svítáním
uvědomila jsem si nejen tady , jak muži milují moc slov pochvaly :-))
a já upřimně řeknu jen.. ...........
sílu okamžiku i slova jsi dal do básně, nechci ji rušit a víc není co říct... víš mám jednoho přítele , už nějakou dobu je tam nahoře a já mám ně něj pořád číslo v telefonu, občas mu píšu a občas mu volám, byl to pan básník a pan člověk... a říká mi to: volaný účastník nedostupný.. a tobě volám a do neznáma říkám: ...
21.04.2014 01:17:09 | zelená víla
...Cítím to jako Eliška....něco mě na tom dojalo.....tuhle Tvoji něžnou
básnickou stránku mám ráda..../úsměv/.Ji.
20.04.2014 20:18:07 | jitoush
...někdy se mi povede jí pokapat jogurtem ale jinak o ní pečuju /mrk/
20.04.2014 20:25:28 | poeta
....a jak o ni pečuješ?/mrk/Já nasávám.../aby nedošlo k omylu,alko to není/
/smích/.Ji.
20.04.2014 20:29:32 | jitoush
...taky to dělám...sedím pod borovicí a nasávám tu vůní...pak jdu domů a jsem zalepený od smůly hlava pata gatě...
20.04.2014 20:34:13 | poeta
...já sedím uvnitř a slyším šumění deště....pršánkuje po slunečním dni,
kdo sázel,má zalito....Ji./úsměv/.
20.04.2014 21:19:09 | jitoush
Takhle vypadá podle mne báseň... http://www.poeta.cz/basen/prostor-pana-brailla
22.04.2014 11:19:39 | poeta
....já to respektuji....sama pro sebe si neumím říci,jaký styl se mi líbí.
Prostě si čtu a nějak mi to padne do noty nebo nálady.Ale moc nemusím
takové ty "moc začarované básně",kdy je to pravé skryto pod mnoho obrazů.
Mám ráda jistou průzračnost,někdo to zase nesnáší.Člověk se může inspirovat,
poučit,ale měl by být svůj...Nechme tomu volný průběh,hrajme si,hlavně
buďme přirození,sví,i když je to třebas nedokonalé.Vidíš,mně se víc líbí
jiné než si ty uvedl a tak to má být.Co člověk,to jiné chutě..../úsměv/.Ji.
p.s.Už jen to ,že se o něco pokoušíme je fajn,no ne?
22.04.2014 21:03:58 | jitoush
No jo, to jo..mě tady na tom uchvátilo ten jeho přednes...to je prostě bomba ale je pravda že texty má náročné a určené úzké skupince zasvěcených...
A určitě neumí tak pěkně psát o jaru ;-) jako ty, ale někdy--mám-li chvilku tmy, pouštím si ho...je to uhrančivý přednes...
22.04.2014 21:10:32 | poeta
....poeťáčku,tady nejde o mě,nepovažuji se za básníka.Ale mám radost
z tvoření jako takového.A tvoje básně,zvláště některé ,jsou pro mne
úžasné,oslovují mě uvnitř,toho si cením.A i jiní tady píší krásně.Každý
jinak,po svým....poezie je prostě obohacující záležitost.Je fajn,že se
ji lidé pokouší psát,i když někdy neuměle.A nemám jen básně o jaru./smích/.Ji.
22.04.2014 21:32:16 | jitoush
A no jo porád...dyť já vím, ne...taky o létě a jednu o podzimu :-D ale zima, ta ne. Ta studí, tak ta nic :-D
22.04.2014 21:42:06 | poeta
..jaro-květů čaro
léto- k žáru pouto
podzim - barev prim
zima - mrazivé klima.......zkrátka rok
života tok....
dala bych si ostřejší mok/smích/.
i když...radši ne,ať nemám amok...
22.04.2014 21:52:55 | jitoush
Teda...tobě to jde ;-) že ty z té hlíny taháš nějaké povzbudivé tydlety :-D
22.04.2014 22:10:32 | poeta
...nikomu to neprozraď,přišla jsem na způsob,jak se napojit na růstovou
energii.Skleník plný rostoucích kytek,to je náboj..../hurónský smích/.
Pozn.No,po pravdě řečeno,asi bych už měla jít pod peřinu,neb se cítím,jako
kdyby mě někdo vysál.Asi si to rostlinky nenechaly líbit/smích/.Ji.
22.04.2014 22:19:19 | jitoush
Spánek je též jedna z forem dopingu takže se doporučuje.
Ale ty kořínky jestli tohle umí, to teda bacha na ně
Protože pak sajou ani nevíš až nevíš kde ta síla vlastně je.--
Dobrou :-D
22.04.2014 22:39:15 | poeta
Tedy mě až v krku vyschlo a v očích naopak pálí svítání slaných dnů, bez konců. Viděla jsem samotného jednoho, brodit se dunami vyschlého písku, co kdysi říkal si mořské dno. Šel a slunce tak pálilo, po cestě jen vybělené kosti ryb šťastnějších zítřků, ale on nezvolnil krok, nepolevil. Někde tam za obzorem už musí čekat cíl. "Šťastnou cestu poutníku a hodně sil" v duchu jsem zavolala, ale má slova odnesl vítr. ST :O)
20.04.2014 14:45:24 | Tichá meluzína
Něco mě na tom strašně dojalo :)
20.04.2014 14:28:35 | Elisa K.
Představ si že jsi na ostrově a napíšeš tohle všechno na papír, dáš do láhve a hodíš...zbytek je na vlnách a náhodě
20.04.2014 14:43:04 | poeta
Jee :)
Ta básnička slouží jako skvělé zklidňovadlo a dokonce i zjemňovadlo... Trošku jsem to u oběda přepískla s kořením a tohle ten žár v puse aspoň malinko zjemnilo :))
20.04.2014 14:45:54 | Elisa K.