Víš můj příteli?

.
Když ráno oči otevírám, má první myšlenka za Tebou jde,
a já se denně udiveně ptám, mé srdce snad Tvoje je?

Když tváří v tvář se setkáme a v Tvých očích něha hřeje,
já marně snažím se bláhově, nevnímat to o čem to možná je.

Je to snad skrývaná láska nebo jen dotek přátelství nevinného,
však milé je to pro mě moc, já šťastná jsem z pohledu Tvého.

Já schválně dělám, že nic nevidím a jsem hubatá někdy,
bys nepoznal co i já cítím, neboť láska nám souzena není.

Však věř mi, že ráda Tě mám a ráda jsem, že oslovils mě,
Ty dáváš mi radost a sílu žít dál a za vše hezké dík Tobě.