Anotace: sděluji své myšlenky a obavy i naděje oknu, dokud...
*
oběma okny ve mně
koukám na cesty, které vedou
do zelena šedou
a do světla zakuté temně
na spojnice severu a jihu
na čáru styku rovné s klenutou
na rozhodnutí tíhu
tam, kde je pravda jistě
ale kde - nik neví
protože pouhým
popřením lží
se pravda nezjeví
kontury měknou
když šerem mží
---------------
meditace končí
před zavřenými okny
když se mihnou lokny
zapomínám pravdy, lži a cesty
kontury a tíhy
myslím jen na čáry styků
.....líbí se mi to ....a to velmi....."realita"z masa a kostí....nejen duši,
ale i tělo hostí.......Ji./úsměv/
21.08.2016 21:44:20 | jitoush
Philogyny, básněnka, Helen Zaurak, Amonasr - děkuji všem za projevy souhlasu všech forem...
18.08.2016 00:32:51 | aravara
Mám úhlopříčku mnoha tváří
kličku po herbáři
a osobitou vůni mnoha parků
holoubek zobe z katafalku
že hladíval jsem tělo?
tu hladkou živou hmotu
kontura styků
bez bonmotu...
17.08.2016 17:48:19 | básněnka
Moc se mi báseň líbí... a ano, "pouhým popřením lží se pravda nezjeví", jak hluboká myšlenka.
Celou Tvou báseň jsem četla vícekrát, opravdu mě zaujala, děkuji Ti :-)
17.08.2016 15:46:41 | Helen Zaurak