Ještě mi chvíli povídej
Ještě mi chvíli povídej
Anotace: ...
Ještě mi chvíli povídej
Ještě mi chvíli povídej,...
Zvonivé tóny tvého hlasu,
ještě mi chvíli povídej,
probouzí kolem všední krásu.
Ještě mi chvíli povídej,...
Třeba jen skládej rychlá slova,
ještě mi chvíli povídej,
smutek se za ně lehce schová.
Ještě mi chvíli povídej,...
Jako ten skřivan zníš mi z dáli,
ještě mi chvíli povídej,
(mé)
oči se štěstím pousmály.
Ještě mi chvíli povídej,
ještě mi chvíli povídej,...
Komentáře (29)
Komentujících (15)
Doporučit
Tisk
povídat budu rád
a množit tvoje vjemy
nemusí vadit snad
že jsem hluchoněmý
02.02.2022 20:10:05 | Kaprikorn
Tak ráda Ti milá Dreamy povídám
a ještě raději Tvé verše mám.
Je pěkné, když se oči smály
a lidé si povídali....
A hlavně-uměli i naslouchat.
Velmi ráda jsem si přečetla.
02.02.2022 19:27:50 | Jarunka
.....Tak u Tebe Peti se mi vybavila tato píseň.....
https://www.youtube.com/watch?v=tnR6JEfie6I
Je to hezká shoda,pač to samé,s tím vybavováním si,se mi tuhle stalo u Mmary s její básní "Nádherné",taky jedna krásná stará píseň k tomu sedla.....
To jsou ty asociace.......Ji./úsměv/
02.02.2022 14:42:33 | jitoush
Jitul díky...hned jsem si ji doma broukla.
A víš, že mi příjde čím dál vzácnější, když se najde člověk, který stojí o to ti povídat nebo naopak naslouchat? Jsem ráda za to, že se tak stává:)
02.02.2022 19:18:16 | Dreamy
Tak doufám, že jsi mu dala trochu napít, bude mít sucho v hrdlu...:-)
A co mi na to povíš Ty...
pěkně si se zasnila.
01.02.2022 20:03:24 | Danger
Jednou ti povím třeba úplně všechno. Ale bude to na hoodně dlouho...:)
Díky Dany.:)
01.02.2022 23:14:31 | Dreamy
Tak jsme domluveni, svíčková ze sedmi a budu Tě u toho nosit na rukou :-)
02.02.2022 22:28:21 | Danger
Ještě odpoledne jsem nemohla pochopit, proč by zrovna svíčková měla zabíjet.
Teď už tu spojitost svíčkové, nošením mě na rukou a možnou smrtí chápu...:D:D
A vzhledem k tomu, že tě mám ráda, nabídnu jen svíčkovou a věřím, že když ty nebudeš vymýšlet ty blbinky s nošením na rukou, tak to přežiješ...:)
02.02.2022 23:08:50 | Dreamy
Jak ... tak motýl letí kolem krku v krásném prostředí mě tak známém !
Zastaví se a mlčí ?
Jen vidí !
Krásné a stylové šaty bez krajky.
A pocit si sebou odnáší.
Na cestu porozumění...
PA a přeji hezký den.
01.02.2022 14:39:17 | Fialový metal
A lítají ti motýli i kolem holek, které nejčastěji pobíhají v legínách a volných halenkách? :)
Díky za zastavení, motýlku:)
01.02.2022 20:02:00 | Dreamy
Zřejmě nějaký Šeherezád... Taky bych si nechal povídat a zavřel oči a klidně by to mohlo být i pábení a hladivý monotónní hlas... Ještě chvíli naslouchat...
01.02.2022 08:58:22 | Jan Kacíř
Hezká, pravdivá, docházejí mi po ní slova .... :-)
01.02.2022 08:33:34 | Kaj
A já bych tak ráda poslouchala...:)
Díky Káji.:)
01.02.2022 19:59:42 | Dreamy
Když chceš poslouchat, tak Ti povím, co se mně a synovi stalo v neděli. Ze soboty na neděli hodně foukalo. Když jsem jel v neděli ráno do kostela, tak jsem si žádné větší spouště nevšimnul. Jedna paní v kostele říkala, že v údolí vůbec nefoukalo.
Po obědě jsme se vydali domů a troufli jsme si před údolí, i když je tam silnička, která se v zimě neudržuje. Tři sta metrů za mlýnem, kde bydlí ona paní, ležel přes celou silnici slušný smrk. Couval jsem a pak jsem to nějak horko těžko otočil. Po dalších sto metrech ležel na úseku silnice, po kterém jsme projížděli nejpozději před pěti minutami, další pořádný strom.
Vystoupili jsme z auta. Skoro nefoukalo. Měl jsem zlověstný pocit: jeden strom, druhý strom, co bude dalšího? Vyndal jsem z kufru dvě pořádné, obouručné sekery. Uvědomil jsem si, že jsem byl ještě před chvílí velmi nespokojený, že je tahám. Byl jsem si velmi nejistý, zda je doma budu vůbec potřebovat.
Pustili jsme se se synem do práce. Vnímal jsem, jak to syna baví, jak je okouzlený vzniklou situací. Vžíval jsem se do jeho kůže a listoval pamětí, kde já sám mám podobný zážitek. Nejpodobnější, co jsem našel, se odehrál jen nedaleko od místa, kde jsme se právě oháněli sekerami.
Pracovali jsme tehdy s bratrancem v lese. Když nás to přestalo bavit, sešli jsme dolů do údolí a vstoupily na led dlouhého, táhlého jezera. Byl hladký a čistý. Nikde ani živáčka. Ticho přerušil zvuk promrzajícího ledu. Zřetelně jsme slyšeli, jak postupuje od jednoho konce jezera ke druhému. Trvalo to velmi dlouho. Alespoň v mé hlavě, která se mezi tím stačila ustabilizovat. Začali jsme vysekávat díru do ledu pro ryby. Překvapovalo nás, jak špatně to jde. Velmi brzy jsme ulomili topůrko. Náš společný bratranec nám to potom neuvěřitelně dlouho vyčítal.
Když už jsme seděli v autě, rozebírali jsme situaci. Říkali jsme si, že kdybychom neměli sekery, museli bychom volat hasiče. Museli bychom dlouho čekat a přemýšlet, kde se v rozlehlém lese schováme před padajícími stromy. Až nyní mě napadlo, že bychom byli bývali mohli jít i do mlýna půjčit si pilu.
03.02.2022 08:34:18 | Kaj
Moc hezké povídání
sedmikrásku mák vlčí
něžně drží v dlani.
Do uší lístků tiše šeptá,
Ty jsi tak hezká, hezká, hezká...
31.01.2022 21:26:43 | Protos1182
A pak si ty lístky počítají...
"Má mě rád, nemá mě rád",
vyjde jim to? Snad...:)
Díky:)
01.02.2022 07:30:43 | Dreamy