Slavičí píseň milostná

Slavík sličný píseň zpíval, o družce jenž v mysli měl,
horám lesům, ladným stráním, medným hláskem soropěl,
trylkem zvučně lehkojemným, divou vášní čaroval,
od rozbřesku do setmění, on ji tuze miloval.

O veršíku sladkém sníval, i půvabně rozjímal,
srdéčko své dámy ptačí, něžným tónem dobýval,
pod modříny v koutku stinném, bájekrásně hlaholil,
že si lásku navždy věrnou, romanticky vyvolil.