Čtu tě mezi řádky, žiješ ve mně
s tajnou symbolikou pravdivých slov,
která zněla ve zničených chrámech Kybelé
na úsvitu dávno zapomenutých světů.
Zrodila ses v modlitbě, byla jsi kněžkou
všech mysterií a starověkých bohů.
Tvé jméno, tvůj obraz, tvá krása.....
Ztělesněním života. Základem základů. Láska.
Tak nádherná, jako tajemná síla vesmíru,
jako první úsvit. Jako třpyt moře
v paprscích zapadajícího slunce....
Celý svět se zastaví, když se probudíš.
Jsi mé chvějící se světlo a něha jarních květin.
Venku je květen, je krásně, když jsi mi nablízku.
Jen buď v mém životě a čas se zpomalí.
Držet tě v náručí a není nic důležitějšího,
než tvůj něžný úsměv, na který nikdy nezapomenu.
S tebou jsem opilý štěstím, bez tebe churavím...
Bájná, něžná, láskyplná...taková je tvá báseň... musela jsem se u ní zastavit, i můj čas jsi "zpomalil...s dovolením si ukládám, téhle neodolám:-)*
10.05.2024 13:07:32 | cappuccinogirl