Bez klepání
Bez klepání
Bez klepání
A znovu! Jen tak bez pozvání.
Dnes už si říkám, "Teda páni"
Ten kluk má výdrž, uznat musím.
Snad taky ve dne zdát se zkusí.
Dopíjím kafe ještě nahá,
pravdu mu říct se trochu zdráhám.
Že od mých snů má tajný klíč
a jak mě mrzí, že je pryč...
Když ve mně ještě dohořívá,
všechno to krásné, vášeň živá.
A na rtech chládne políbení,...
Pouhý sen? Řekni...nebo není?
Dopíjím kafe, chci si přát.
Pokud zas přijde(š) ... neklepat.
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Půvabné rýmování, jako vždy. Neklepat...skromné přání. Spíš než do Sci-fi bych ji zařadil do laskavé galantní poezie.
Uvidíš, že přijde zas bez klepání, bez reptání, jen co vymění si plátek v klarinetu, aby mistrně dohrál započatou větu. A že sny se plní jen o Vánocích?
O tom nemá zřejmě zdání, neboť sny plní bez klepání. :-)
22.09.2023 10:24:23 | blues
je úžasná...získala sis mne zcela, nádherně snivá poetické Dreamy
22.09.2023 10:16:55 | cappuccinogirl
kde jinde by měla Dreamy prožívat své žhavé rýmy? Ta se ti moc povedla
22.09.2023 08:27:51 | stormeater
Jako vždy - skvělý!
Jako skoro vždy - musím to trochu rozdejchat.
Jako skoro nikdy - takový sny nemívám.
Jako nikdy - už vůbec ne o pánech.
22.09.2023 07:33:05 | Koala