.
.
...a jak čas plyne
svlékají mě
pozorují
a já, naoko, slepá
se, naoko, bojím
a lekám
vnímám ty hlasy a slova
ach, ta slova...
až se červenám
a od tváří hořím
dál a dál
potřebuju spasit
ústa mě hasí
první druhá třetí... a
těch rukou, miláčku
a všechny jsou tvoje
jsou mě plné
a já jsem plná tebe
od hlavy až po paty
a nejvíc uvnitř
tlučeš v srdci
pulzuješ v klíně
lechtáš na jazyku
síla zvyku
že po dechu lapám
když o mne jiskříš
jak podkova o kámen
přepevně držím
zvoním
a z plna hrdla
piju ti vzdechy z plic
já královna z nemanic
ty rozlitá láva sopky na úbočí...
.
.
... jo!...Ještě nakoupit jsem měla jít, ale co? Nevím, teď už opravdu nevím...
Je podvečer a rtuť teploměru vystřelila směrem ke snění...:-)
21.07.2017 17:16:33 | Dreamy
takhle napsat báseň je rafinované umění paličkovaných krajek... :)
21.07.2017 17:05:48 | Philogyny1
a ty o tom musíš něco vědět :o)
díky
21.07.2017 17:25:34 | hanele m.
já jsem myslivec a šlapu víc přímočaře, nesmím uklouznout, vyšla by rána... :)
21.07.2017 17:52:53 | Philogyny1
dobře Martinez...
18.11.2008 14:59:00 | rybí prdy
Takhle krásně napsat a jemně a něžně a....Dáváš nám krásně zabrat.Říkám to dobře?Odpověď nečekám,vím...
12.11.2008 00:55:00 | pejrak
děkuju čtenářům zanechavším tu svá slova...
a nejen prostějenty s mamkou na to možete skočit - doporučuju každému :o)
09.11.2008 15:08:00 | hanele m.
Pěkné, smyslné, něco mi to připomnělo. Co? to si nechám zatím pro sebe :oP
08.11.2008 16:03:00 | NikitaNikaT.