Anotace: ...
Někdy ho potkávám v dunách
rozlehlých čistou nahotou
kde kůže voní jako andělé
a růže k Bohu rostou jen zpříma
mávnutím křídel
jindy se s ním propadám
vysoko mezi hvězdný prach
kde tma olizuje všechny planety
a celá galaxie kvete rudě
ale pokaždé bez ostychu
od pramene k prameni
jako nomád
procházím jeho žízní
a slunce do těla hrne mi jeho okamžik
……………………………………….
prožívám tě
Prima ST.
...a tady si úchylně nejdřív přečtu koment smudlínka. Nezklamal... :-))
20.11.2008 18:15:00 | Aťan
krásné:)
20.11.2008 17:29:00 | okousaná od světlušek
...tak se má žít...:-)))...moc, moc, moc, jsem ráda, že jsi to napsala právě Ty...
20.11.2008 17:07:00 | Lota
KRásně napsané, opravdu, až jsem to na chvílu viděla, malý obraz, co prostoupil skrze Tvá slova. ST!
20.11.2008 13:40:00 | NikitaNikaT.