Nádherně smutný příběh
Nohy na ramena půlnoc dala
a my v nostalgickém objetí,
ty ses ještě chvíli smála
a pak přišlo dojetí.
(věděli jsme)
Já nesmím, ty nesmíš, oba smíme,
v tom něžném objetí smutně si sníme.
Ruce si zahříváš, nejprv jemně potom víc,
já pukám rozkoší, nemám sil nic říct.
Kromě tebe v téhle době,
na světě mi není nic,
jenom štěstí, co je v tobě,
zatím jen to a nic víc.
A tím náš příběh, vesele smutně končí
a jiskřička pomalu, mizí z tvých očí.
Přečteno 597x
Tipy 11
Poslední tipující: strašidýlko-střapatý, Pešulka, Holis, Myrja, Mbonita, loverose91, Belmon
Komentáře (2)
Komentujících (2)