Balada o rozdávání

Šeptám ti dechy
do poddajného těla
prstový oráč
brázdí rozložitá záda

sykneš ač nejsi zmije

Vzácná cestovatelko
vydáváš se
na můj pospas

a já se v tobě ztrácím
nehledám kompas

jen další cestičky
nikdy neodhalené

doufám

že navždy skončila
doba ledová

a my spolu můžeme
stále jen roztávat

že to nebudou karty
co si budeme spolu rozdávat

mrkám

mrkáš

pláčeš

neplač ...