Anotace: kráse a pánu bohu....
Chtěl bych ti popsat
tuhle krásu
která je zadara
jazykem Kainara
plátnem Slavíčka
či fotkou Drtikola
ty rána z mola
rybníků za Třeboní
když svítá
a květy od jabloní
hladinu zdobí
jak cestu svatební
jak ráno v mlhovinách
rákos když ševelí
a v březích v probuzení
motaj se vlasce
v lásce ty noci nedospaný
v cikádách tóny nedohraný
a věty nedořčený
a prámy opuštěný
a zvony na mši zvoní
a rosa nohu máčí
a v dáli ržání koní
v ohradách když kráčí
dneska jak loni
pěšinami
čas co mezi námi
pádí i levituje
a bůh už existuje
vždyť kdo by
i přes lak mojí rakve
uměl to takhle?
krásně se četla ST!
24.08.2010 09:50:00 | xoxoxo
Zrovínka tuhle sobotu jsem byl na výletě v přenádherné Třeboni i jejím příjemném okolí (v tom horku bylo nejlepším řešením vychutnat zchlazení v nedalekém pískovém lomu před Stráží nad Nežárkou)...
A stejně přenádherná, příjemně působící je i Tvá zdařilá báseň provoněná nejen čistotou přírody, ale opět i jemnými písmenohrátky.
23.08.2010 23:17:00 | Špáďa
V té kráse za Třeboní
i když se zakaboní
obloha nad rybníkem
být zas sokolíkem
mladým a silným
a letět ...
Dám si Fernet!
Chceš taky?
ST ***!
23.08.2010 21:26:00 | Zasr. romantik