Splývavá v záhybech své kůže
po něze hořím z kořenů.
Žádná z manter mi nepomůže -
nevratně prudce vržen nůž
dnes. Neusínám, po ramena
do horké krve vnořená
a šíje, vzácná chryzantéma,
rozkvétá tváří bez jména.
Čepelí otevřené plody
živené řečištěm mých míz
dnes ochutnávám místo vody.
Jsou uzamčená v žilách času
souznění žen a bílých říz.
Záhybům vdechuji svou krásu.
Ou :D ;) tak ať se daří
..chutnej život a chutí nešetři.
07.01.2021 12:32:02 | jenommarie
Stavím si loďku,
abych moh vplout
alespoň hoďku...
Však nelekej se:
Jsem to jen bloud!
07.01.2021 00:01:47 | Špáďa