plavby ranní v roztoužení

Tvůj poslední dotyk,
dotyk rukou odhodlanou
jako vždy
třásl celým mým tělem.
Za okny ještě šero,
šepot tvého dechu,
pod peřinou letní žár,
kdo by té výzvě odolal.
Zvonkohra tvého mobilu,
signál dne, který jen tak neodejde,
výmluvná smyslnost, slova nevyřčená,
oči zavřené, přesto hledí do dáli,
co naše těla do jiného světa odvádí.
Vlnky dovádivé radosti,
že do přístavu jsme dojeli,
víme, že se dlouho nezdržíme,
chystat se vyplout znova chcem
minuty dne doženem.
Dotyk tvou rukou odhodlanou,
kormidlo na všechny strany roztáčí,
chtěl bych vědět kdy mi tvé tělo u tyče zatančí?