Mladá

Každý pracovní den

v růžovém županu

usedá na balkóně

 

ohnivé vlasy

pár let po dvacítce

 

hořící cigaretu

mistrovsky převaluje 

po reliéfu plných rtů

 

právě taková jsou i její stehna

 

vždy mezi pondělím a pátkem

usedá na židli 

krátce po šesté

 

její pohled vymezuje

úzkost panelové danosti

dívá se do mobilu

anebo

téměř francouzského okna

naší malé kuchyně

 

otáčím žaluziemi tak

abych oddělil její svět mládí

smyslnosti

živočišnosti

vitality

sexuchtivosti

 

od toho mého usedlého

 

stárnoucí muž jsoucí v několikátém dějství života

 

Tak ještě několik pohybů prsty

otáčím žebry žaluzií s chirurgickou přesností

volím optimální sklon

dopřeju si ještě poslední pohled

 

na její rty které tak lačně sají