Trochu jinak
Přijmeš moji omluvenku?
Za pohozenou podprsenku.
Za kalhotky pod tvou tváří,
co se k tomu píše v snáři?
Za rozlitou sklenku vína,
když sis bral, tak trochu jinak.
Za divokost místo snění,
za stud, který ve mně není.
Za pár šrámů na tvém těle,
za výkřiky neumělé...
Přijmeš tedy oč tu žádám?
Tak si pospěš, znovu strádám.
Velkolepé
Na tuto STránku života už prakticky rezignuji
A v mých textech je to delší dobu znát
Měj se rozkošně u vína
Neméně když klín do klína
K vrcholu spějí
Přeje muž v (bez) naději
Marty
19.11.2023 21:45:00 | kudlankaW
...to (bez) vynechej a hned bude líp.
Já tak nějak věřím tomu, že co si člověk podsouvá, nabere do hlavy, s čím vstává i usíná...to se mu pak z velké části děje.
Tak přeji něco na veselejší notečku.:)
20.11.2023 04:51:09 | Dreamy
Strádání je zbytečný,
tohle nechej pro slečny!
:-)
19.11.2023 19:32:24 | Mentos
Co ti k tomu můžu říct,
jenom párkrát za měsíc,
nepostrádám, co mě léčí,
jiné dny, ty trávím v křeči,
na kterou prý léku není,
krom k druhému přitulení:)
19.11.2023 20:00:46 | Dreamy
juj-ta je pádně zpěvná...milostná tak průrazně až i při letmém čtení vzrušující...dreamulinko-TY ČERTÍKU! ST*
18.11.2023 17:00:11 | Frr
Tvá i poetická rekonvalescence, je obdivuhodná. To je super!
Když vášeň se navrací, bolest a chlad, nemá co na práci*
18.11.2023 13:47:09 | šerý
Sexy:-*
18.11.2023 12:58:14 | Žluťák