Anotace: óda na ženy...
obrázek: mapato ai
PŘÍRODA ŽENA
trpkost zeleně vinných hroznů
závodí se sametem dívčí kůže
stejně jako modrá obloha
s pomněnkou
či rubín s krásou rudé růže
neznám nic krásnějšího než nahé tělo ženy
hebké jako mech
její křivky marností přírody
vykouzleny
z té krásy tají se až dech
žena je příroda sama
když na zahrádce nahá
myje si ji hned časně zrána
aby byla čerstvá a voňavá
jak to luční kvítí
které teď plete se jí mezi
nohama
najednou se sehne
zaoblí se křivka jejích zad
prsa se houpou
boky se vlní
jako už tolikrát
když shýbla se pro jahůdku
ta touhu její pusy snadno splní
sotva smlsla si na jahůdce
obrátila se proti slunci
pak rozevřela paže
a objímala přírodu
tady venku
na své zahrádce
a příroda objímala ji
tu ženu všedních dní...
Báseň je nádherná! Je plná zmyselnosti, krásy a hlbokého prepojenia medzi ženou a prírodou. Je to úžasné!
08.12.2024 18:47:14 | IronDodo
Wow
v náruči přírody
neklid, i plno té nej pohody...
Skvělý dílo... a obrázek mě fascinuje*
07.12.2024 23:41:56 | cappuccinogirl