Jak chutná sladkost
Jak chutná sladkost
Anotace: Sladkost milování...
jak chutná sladkost
lovím
v čokoládě z mléka
z mléčné dráhy
v rozkoši
tak trochu utopený
chtíčem patra
mlsného jazýčku
i nahým šatem tvého těla
opojený
…
studíš
…
nicméně já znám
tvůj prostor
a vím kde je nejtepleji
v pupíku jako mističce
sladkost pokušení
čokoláda z našlehané pěny
v záhybech těl
bezmyšlenkovitost chvění
tanec tančím
ve vášni
chtíči
i sladkém milování
s roztékajícími se
kousky mléčné čokolády
…
slížu tě celou
od hlavy k patě
čokoládovou
Název díla: Jak chutná sladkost, Text © Zdeněk Vlha, 2019 & Hudba a Zpěv: AI
Komentáře (21)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Já tedy raději čokoládu hořkou, ale tu tvou sem okusila z chutí a dobrá byla... :-)
31.01.2025 09:11:18 | RadoRoh
Já mám zase rád čokoládu bílou, ale bojím se to říct, aby mne někdo neobvinil z rasismu.:-) Díky za návštěvu Nory. Je úžasné, že udržuješ otcův účet živý. Píšeš krásné básně.
31.01.2025 09:37:21 | malé srdce
Rád jsem zase četl, lehké erotično s chutí čokolády a scénickou obrazotvorností. Děkuju :- )
23.01.2025 22:28:31 | Martin Kredba
Á, další, co má rád čokoládu:-)
23.01.2025 22:29:11 | malé srdce
Ano, to je pravda. Mám rád čokoládu, a tak jsou dobré i tvé verše, dokážou "zachutnat" poetickým, citlivým a zvídavým duším, nejen básníkům/básnířkám, o tom jsem přesvědčen : )
23.01.2025 22:33:44 | Martin Kredba
Děkuji Ti. Moc krásný komentář. Dojal Jsi mne chlape. Musím zamáčknout slzu, nebo to bude trapné:-)
23.01.2025 22:37:08 | malé srdce
obsah básně probouzí chuť číst zas a znova a vlastně vůbec ne - chceš to, co je za slovy... nádhera čokoládová*
23.01.2025 16:06:20 | cappuccinogirl
Na téma erotického nádechu psát neumím. Mé pokusy v tomto ranku jsou bezúspěšné. V jinotajích to nedávám, ale tleskám za tuto podobu.
22.01.2025 20:02:38 | Admirál
Vřelé poděkování posílám Admirálovi a děkuji mu za návštěvu, která mě potěšila.
22.01.2025 20:14:07 | malé srdce
Milé
22.01.2025 16:52:20 | mkinka
I o tom bývá upřímná a čistá Láska.
22.01.2025 16:53:37 | malé srdce
Ale v životě
básníci často chodí
i malují po obláčku ,
když ztrácí sen i pohádku.
Aj, častokrát
kolovrátek
má jen melancholickou sbírku,
Kde brečel
Řádek v nitru.
22.01.2025 17:02:12 | mkinka
Krásná slova jsi napsala, mkinko. Já jsem byl do určitého věku snílek a létal jsem v oblacích. Od určitého věku mne semlel život natolik, že jsem se stal tvrdým realistou (několik horších životních zkušeností a dvě zkušenosti neuvěřitelně traumatizující - jedna z nich byla natolik těžká, až mne přivedla i na psychiatrii). Nyní hledám zase onu bezstarostnost života a opět chci, jak jsi velmi krásně napsala - malovat po obláčku. Děkuji mkinko. Vážím si Tvá slova.
22.01.2025 17:10:39 | malé srdce