Naplněná pomsta

Ta dívka tam ležela
zbitá a ponížená,
v očích pomstu měla,
pomstu krutou ze rtů pěla
a čekala na krev...
Na krev člověka!

Ten chlapec hezký
co v očích lásku měl,
chtěl s ní jít cestou pěšky,
to na tu dívku chystal léčky
a ona byla slepá.
Nebo spíš zaslepená,
láskou léta hledaná,
co myslela, že našla
v očích toho člověka...

A teď?
Zvedá se...
A zvedá se ze dna!

Nenávist v očích má,
nevidí přes ni,
ani nechce!
Pomsta její bude krutá,
plná lstí
a přece

Po pár dnech smutku,
pláče a naříkání,
navštíví ji zvláštní paní
celá v černém
co prozradí
neskutečné tajemství.
Tu pomstu co pěla,
tu, co v srdci měla,
naplněna byla!

Chlapec činem zaskočený
pod vlak se vrh´
už smířený
s osudem svým...
S osudem nemožně možným.

On dívku ranil
činem zlomyslným,
on rozhodl se pykat za to
co jí způsobil tím.

Ta dívka topila se studem,
chlapec zas svým činem,
proto skoncovat chtěl
se životem...

Teď ta dívka sama je,
na chlapce ani za nic
nepohlédne!!!

Nechtějte po ní lásku
hned co spatříte ji...
Přec její život na vlásku
je a to ji nepromění!