Zaživa pohřbená...

Hledám své jméno
je napsané na mém hrobě...
prosím neříkej nic lásko
to není kvůli tobě...
Kámen se zarývá do rukou
stejně jako žiletka,když nevím už jak dál
nedokážu popsat to co cítím
a kdyby?Každý by se jenom smál.
Můj vnitřní boj...boj se životem.
Snad smrtí se to všechno utiší?
Nevím jak dál a jakou cestou jít
a když zakřičím?Někdo uslyší?

Jsem v té rakvi zaživa pohřbená
a proto nikdo slyšet nemůže...

Vrhám se po žiletce,bože,jako smyslů zbavená
a ta znova zarývá se do kůže...