Vážený pane, zbývá Vám 10 roků

Ztoho bytu šel opravdu děsnej smrad.
Vrhli tam hned, ta hrůza by šla krájet.
Koupelna od krve, ve vaně tělo.
Mladíka zřejmě. Těžko říct - už hnilo.

Pátrali proč si ty žíly podřezal?
Odhalili jeho příběh, bolest, žal...
Na smrt nemocný, dívkou opuštěný,
živořil, až neunes pocit viny.

Mohl být zdravým a šťastným otcem.
Doktorem, právníkem, politikem.
Všechno pošlapal a pozdě bylo,
zůstal jenom troskou osamělou.

Nestačilo mu co jiným lidem.
Podváděl ji s ledovým klidem.
Až jednou doktor tiše mu řekl,
vážený pane, zbývá Vám 10 roků...