Chromé Pocity A Strachové

Anotace: Je to hodně osobní báseň, ale dalo by se říct, že je o naději a marnosti.

Chromé pocity obývající pohřebiště myšlenek
Slévají se do nekonečných proudu
Smutná a šedivé všude vně, ale i na venek
Rostoucí ve výrocích osobních soudů

Vnitřní strachové v kruhu kolem tebe sedí
A s výsměchem se z neuspěchu radují
Pronikavýma rudýma očima do tvé duše hledí
A výčitká svědomí nadšeně holdují

Dlouhé noci bez jakéhokoliv pravého cíle
A dny hrající sonety morovým kráskám
Hrají famfáry jedné vzdálené šedivé víle
To jest důvod k mojim čerstvým vráskám

V requiemech právě teď probíhající věčnosti
Zračí se prokletí i můj kalný sen
Obrací se na stránku monotonní všední marnosti
Končím sebou samým navždy.........navždy poražen