Děkuju....

Děkuju ti za každý tvůj úsměv, 
občas mi dal pocítit tvou bolest, 
občas nekonečný pocit štěstí… 
Děkuju ti za každý tvůj pohled, 
občas byl plný radosti, 
občas velké bezmoci a vzteku… 
Děkuju ti za každý tvůj krok, 
občas byl směrem ke mně, 
a občas směrem pryč… 
Děkuju ti za každé tvé zamračení, 
občas bylo znamením, že přemýšlíš, 
občas že se moc zlobíš...
Děkuju ti za každé tvé slovo, 
občas bylo pohlazením pro mou hroutící se duši, 
občas ránou do srdce která se nezahojí… 
Děkuju ti za tvou opravdovost, 
dala jsi mi poznat naději, 
a také bezmoc a smutek… 
Děkuju ti za tvou povahu, 
občas jsi se mnou byla, když mi bylo zle, 
občas jsi mě ve zlé chvíli opustila… 
Děkuju ti za tvé mlčení, 
občas pro mě bylo známkou pochopení, 
většinou mi však dalo poznat strach, že se zlobíš… 
Děkuju ti za tvou radost, 
většinou jsem jí sdílela s tebou… 
Děkuju ti za tvůj smutek, 
poznala jsem výčitky, že ti nedokážu pomoct… 
Děkuju ti za tvou chladnost, 
naučila mě, že se city musí krotit… 
Děkuju ti za tvou upřímnost, 
poznala jsem, že nemůžeš být ideální, ani já nejsem… 
Děkuju ti za tvé velké přání, 
naučilo mě, že je někdy třeba všechno vzdát, 
aby mohl být někdo jiný šťastný... 
Děkuju ti za tvou nekontaktnost, 
díky ní teď neumím vzít za ruku, 
ani obejmout nikoho, i když to třeba potřebuje…
Děkuju ti za tvou snahu být jednou z Nich, 
naučila mě nejprve lítosti a žárlivosti, 
ale poté taky jít z cesty či se snažit pomáhat… 
Děkuju ti za to, že jsi, 
ty jsi pro mě důvodem k žití, 
a budeš důvodem proč odejít…