PŘIZNÁNÍ
Je to tak snadné,
a nic mi v tom nebrání.
Chci se ti vyhýbat,
tak co tě teď zachrání ?
Zdvihneš konečně bílou vlajku?
Aby bylo vidět,
že já jsem ta co vyhrává,
ta co si zaslouží svěrací kazajku.
Pár dní mi stačilo.
A jak ledová sprcha,
bylo zjištění,
že už to skončilo.
Kampak se poděla,
má malá naděje.
A proč byla tak vlezlá,
když jsem ji nechtěla ?
Vrať se mi zpátky,
plyšovej medvídku.
Nemám si s kým hrát.
Nemám už s kým…
…lézt na kamennou zídku.
…co vedla do nebe…
Komentáře (0)