proč??

Mám pocit, že chodím bosá po trní.
Jsem unavená a chce se mi spát,
tělo říká ulehni, ale hlava mě kárá ještě musíš….
A dalších x povinností, a všichni něco chcou.
Proč? Prej jsem pečlivá, poctivá a já nevím co?
Momentálně si připadám, jako ten největší hlupák,
jsou milí, když něco chtějí
Derou se do duše zarytě a já nic netuše….
Jéééé hrozím, se děsím se už mě to neba!!
Nechci dělat lidem jen blba!
Cítím prázdnotu v duši v srdci prostě nevím,
co a jak bych mohla popsat tento stav?
Je to někde ve mně hluboce
a snad mi to pomůže v list bílého papíru
vše na protest napsat!!!
Člověk se rozdává, kolem pomáhá
v každém vidí přítele, a jak dopadne?
Já vím asi to známe každý,
za dobrotu na žebrotu se říká!
Píchá mě píchá někde dýka,
ale stále to nechápu proč???
Proč nelze na oplátku taky dávat,
proč někdo musí místo toho klacky pod nohy házet???