O lásce, smrti...

Brzo už přijde on, 
dá ti vše, 
co každý z nás měl
by ti dát,
dá lásku ti
a vezme chlad.

 
Nebudeš moct už
klidně spát,
jinde než u něj
v náručí,
to srdce tvé ti
tak poručí.

Zažiješ lásku, vášeň,
všechna trápení
ti pomůže nést,
budeš jeho osudem
a on průvodcem

tvých cest...

Ať bude se dít
cokoliv,
bude vědět víc,
než mu povíš.
Bude tě znát,
všechna tvá tajemství,
bude ten tvůj princ,
co dá ti bezpečí,
kdo povede tě dál,
až na poslední bál...

Po tvém boku
vždy věrně bude stát,
chápat tě, ctít tě
a milovat...
A ty ho odmítneš
a vezmeš mu vše,
umře sám bez tebe
na omluvu bude pozdě
následky navždy poneseš.

 
A i když sám
bude umírat
zrazen tebou,
tvé jméno bude
poslední, a tichý pláč, 
co jeho rty vyřknou,
bude tě milovat,
i když ví co jsi zač.

Jsi jedno jediné
a to ti poví (jednou snad...)
jsi svině, kterou musí milovat,
jsi jeho vražedkyně, jediná láska,
jsi odporná bestie, nevinná kráska,
jsi ta, které on srdce dal, 
kterou jedinou na světě miloval,
pro níž i bez přátel zůstal sám,
pro níž teď v bolestech umírá,
pro níž dýchal i dýchat přestává,
sladká láska a smrti temná jsi zbraň...